Vše, co kdy kdo vymyslel, existuje..

4. Nevěřím

29. prosince 2010 v 11:18 | Elis |  Slátaniny písmenek :P
Když se člověk vrací domů ve tři, má čtvrt hodiny na jídlo, čtvrt hodiny na odpočinek a půlhodinu na cokoliv jiného. Po tomto všem už hodiny ukazují přesně šestnáct hodin, takže mi na volnou zábavu zůstává tak deset minut. Pak musím vyrazit, abych před čtvrtou už stepovala na náměstí.

Dorážím domů a nechápu to. Co to bylo za hluk, jaktože mě nemohly zkoulovat a - - - Prostě tomu nerozumím.. je to blbost! Ne není... ona mi to přece za tu hodinu má vysvětlit... No, ale to nevyvrací skutečnost, že to může být úplnej nesmysl. Nee, taková věc přece nemůže být nesmysl, v televizi, to jo, ale zažít to doopravdy.. Otřesu se. V tu chvíli si uvědomuju, že jsem sice vlezla do domu, ale mé podvědomí se nenamáhalo ani se zavíráním dveří, natož s převlékáním. Na podvědomí prostě není spoleh!
Za nějakou chvíli se zahřívám u hrnku s horkým kakaem a šátkem kolem krku. Ovšem , pan dokonalý ani nezatopil v krbu! Vlastně mě to ani nepřekvapuje. Stejně mám ještě třičtvrtě hodiny, než budu muset fakt jít. Takže si vlezu do pokoje, kde aspoň trochu hřeje patnáct let staré ústřední topení a zahrabu se do peřin. To je zrovna ta odpočinková část.  Tu mám nejradši!!!  Hned z pod polštáře vytahuju starou fantasy knihu. Přitom mrkám po hodinách. Čtvrt. To jde, půlhodinu budu číst, pak vyrážím...

Tramvaj zacinkala a s hučením se odšourala někam směrem ke hlavnímu nádraží. Ještě předtím jsem z ní ale vylezla já. Sofie Shell, která netušila, co s tohohle setkání vzejde...
Mrknu na hodinky - přesně čtyři a Marget nikde. Lhala mi? Nebo patří k těm, co vždycky chodí pozdě? To už spíš ta druhá možnost. Snad to tak zlý nebude...
Nebylo. Marget dorazila v 16:04 a usilovně se omluvala za čtyřminutové zpoždění!
"To nic..."
Marget se zaráží a přestává s omluvami.
A mě v tu chvíli v mysli vyvstane důvod téhle schůzky.
"Marget?"
"Hm...?"
Zastavuju se, přehazuju si tašku na druhé rameno a otočím se na ni. "Ty víš o co jde."
"Vím no..."
Už se chystám něco namítnout, když směrem ke mě Marget natáhne ruku, otočí se ode mě a pokračuje: "Ale nejsem si jistá, jestli právě dnešek je vhodná chvíle, abych ti to všechno jen tak prozradila."
"Jestli ne dneska, tak kdy?! Já nemám čas navěky, a moje nervy už to nevydrží!" spínám ruce.
"Co by neměly vydržet?" Nechápavý pohled...
"Ty možná víš o co jde, ale já se tady topím ve vlastní neschopnosti tohle všechno pochopit!!" Jenže tentokrát jsem to přehnala a už jsem po ní téměř řvala vzteky.
Nevím jak dlouho jsme tam tak stály naproti sobě, ale přerušila to ona.
"Takže ti to můžu říct..."
Překvapil mě její stálý duševní klid.
"Ehm.. jo."
Ona mě téměř probodla hrůzným, ale naprosto vážným pohledem.
"Připrav se, že to změní celý tvůj dosavadní život."
To jsem nepochopila. Co by mi mohlo změnit život? Mlčím a dívám se do sebe - do nikam.
"Tak souhlasíš?" ptá se znovu ona.
"Co jinýho můžu dělat.." pokrčím rameny.
"Pořád to ještě můžeš odmítnout, jenže když to uděláš, navždycky ti zmizím ze života a ty dožiješ jako obyčejný... obyčejný.. člověk!" Poslední slovo vyřkla se značným opovržením. To mě vyděsilo ještě víc, než všechno to ostatní.
"Tím mi chceš naznačit že... jako že... nejsme lidi?!" nechápu to. Zírám na ni jako na přízrak a z toho co řekla, nechápu jediný slovo.
"Možná to zní absurdně, ale je to pravda," pronesla s obávanou vážností a klidem v hlase. Silně to na mě zapůsobilo...
"Já..."
Marget, nebo jak se vlastně doopravdy jmenuje, se na mě podívala, a já v jejích očích spatřila něco, co mě nutilo tu větu doříct.
"...souhlasím..." Sklopím pohled.
"Doopravdy...?" pochybovala o vážnosti mého prohlášení.
Zatnu pěsti, podívám se na obyčejný městský ruch a téměř zakřičím: "Souhlasím, abys mi řekla to, co mi změní život!"
Ani jsem se nestačila pořádně podívat, co si o tom myslí kolemjdoucí, když jsem měla pocit, že mě spolkl had. Otvírám oči a místo abych stála na nejrušnějším náměstí ve městě, všude kolem vidím samé barvy, víry, duhy a kolečka. Ztrácím půdu pod nohama. Propadám se do té změti duhových barev stále hlouběji a hlouběji...
Až v jednu chvíli...
Dopadám na zem...
Na rozblácenou zem.
Když už se vyděsím, že jsem si ušpinila své jediné džíny, co ještě stojí za řeč, zjišťuju, že je na sobě už dávno nemám. Cože?
Co to má být?
Rozhlížím se kolem. Krajina ani trochu nepřipomíná žádné okolí našeho města, ani žádné místo, kde by to město mohlo v minulosti či budoucnosti stát.
Na sobě mám kožený plášť, na rukou rukavice z šupinaté kůže nějakého tvora a u pasu meč. Postavím se a rozhlédnu se kolem lépe.
Ne, já nejsem na Zemi.
Jsem v Awelgrade...

                                                                                                      >>Pokračování>>
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kiwi Kiwi | Web | 29. prosince 2010 v 11:29 | Reagovat

Vph.. já tvůj názor beru :). Proč ti to nepřijde profesionální?

2 Kiwi Kiwi | Web | 29. prosince 2010 v 11:50 | Reagovat

Jo, dobře.. ale... už mě to nebaví pořád vysvětlovat jak to přeháníte...

3 Elis Elis | E-mail | Web | 29. prosince 2010 v 12:01 | Reagovat

[2]: to mě neříkej, já jen proti tomu nic nemám, ne že bych to měla vyloženě ráda.. :-)

4 otome otome | Web | 29. prosince 2010 v 12:48 | Reagovat

Jé další příběh - pěkně napsané..
A bude ještě pokračování,nebo je konec? O_O

5 tajnajeskyne tajnajeskyne | 29. prosince 2010 v 16:16 | Reagovat

UUUUUZZZZZZAAAAASSSSSNNNNNNNNYYYYYY!!!!!!! ^^^^^^^^^^^^^^^ ja ci dalsi pokracovani!! pls :)) )^^^^^^^^^^^
MILUJU TVOJE PRIBEHY!!!! :)))) ^^^^^^^^^^

6 Shizuma Kyoshi Shizuma Kyoshi | Web | 29. prosince 2010 v 17:37 | Reagovat

oka ... polepsim se ... a jinak je to moc pekne napsane .. tesim se na pokracovani .. :))

7 otome otome | Web | 31. prosince 2010 v 16:32 | Reagovat

Jednoduše => http://www.jak-na-blog.cz//klikaci-ikonka.php
ale pokud si tu ikonku chceš "podepsat" tak to musíš ve photofiltre :))

8 Elis Elis | E-mail | Web | 1. ledna 2011 v 12:11 | Reagovat

[7]: varuju, článek pro vzkazy tu mám... ...

9 otome otome | Web | 11. ledna 2011 v 21:46 | Reagovat

[8]: juj -.-" promiň

10 Elis Elis | E-mail | Web | 12. ledna 2011 v 15:54 | Reagovat

[9]: Jo, to je dobrý :) jen mi to tu docela vadí, když "hurá, někdo mi napsal koment" a pak se to toho textu vůbec netýká ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama