Vše, co kdy kdo vymyslel, existuje..

5. Pátrání..

14. ledna 2011 v 20:08 | Elis |  Slátaniny písmenek :P
Celou krajinu kolem mě zalila rudá záře vycházejícího slunce... všude bylo krásně... ale kromě lesů a obrovských ploch polí nevidím nic, podle čeho by se dalo zorientovat. Zkrátka nevím kde jsem. Není tu ani Marget. Nikde nic není a já jsem tu sama, uprostřed pole v nějaké zemi, jejíž název mi sám od sebe vyvstal v hlavě!!! Awelgrade... To zní jako z nějakého příběhu o elfech! Chcete mi říct, že jsem se dostala do nějaké země.. elfů?!
V tu chvíli mi to došlo. Nejsme lidi... změní to tvůj život...
Tato slova mě doslova posadila na zadek. A co to oblečení! Postavím se, znovu a důkladněji se rozhlížím kolem sebe, potom si ověřím, že na sobě mám skutečně plášť, u pasu meč a na rukou bojové rukavice. Potom si rukama prohrábnu vlasy a zjišťuju, že v nich mám spoustu copánků, do kterých jsou vpleteny korálky a že vlasy celkově se mi změnily... Už nemám ofinu odrostlou, mám ji znovu vepředu a zbytek vlasů je rovný a mnohem delší. A mezi vlasy spousta copánků!
A potom další šok.
Při prohledávání vlasů samozřejmě narážím na uši.
Cože?!
Jsou.. špičatý?! Já jsem elf?! Ale nejsou špčaté tak, jak je to běžně na elfích obrázcích! Spíš jsou výš na vrchu hlavy a zašpičatělé tak, jak je to u koček... takže jsem se proměnila v nějakou kočičí příšeru, je to jasný... ne, je to mnohem nejasnější, protože nic jinýho, co by bylo blízké kočce, na sobě nenalézám... ale cítím, že mám podlouhlejší hlavu, jako bych byla blízká nějakému zvířeti... Rychle pohledem přejdu ke dlaním a dnes už po milionté se zděsím. Já mám drápy! No, nejsou to tak úplně drápy, ale mnohem pevnější a delší nehty, na konci přibroušené do špičky...

The image “http://fc01.deviantart.net/fs50/f/2009/267/f/9/An_Autumn_Evening_by_kkart.jpg” cannot be displayed, because it contains errors.


Ovšem krajina kolem mě je nádherná... nemůžu se na tu krásu vynadívat...
Po nějaké době mě ovšem i tahle krása přestává bavit. Do této chvíle mi nějaký duch této země našeptával, ať nedělám ani krok... nebo to byl můj vnitřní duch, který mi nechtěl dovolit znesvětit mým krokem tuto krásnou zemi? Ať je to jakkoliv, já ten krok udělala... A hned po něm další, další a další, až se jich nasbíralo přes stovku. Ano, já se vydala na pátrací pouť, jelikož mi začalo kručet v břiše...
Je mi krásně, když se můžu nadechnout zdejšího svěžího vzduchu, opřít se o ty nádherné stromy a sledovat tu ničím nezkaženou přírodu. I když to nemám ve zvyku, usměju se. To nejde, jen tak se dívat na tak nádhernou krajinu a přitom mít na tváři pořád ten stejný výraz. Já už to nevydržím... a rozbíhám se... to už jsem si hodně dlouho neužila, běžet krajinou s přimhouřenýma očima a klidem v duši... S rukama daleko od sebe a vlajcím pláštěm. Ztrácím všechny zábrany, zvedám ruce do vzduchu, pocítím neskrývané štěstí a zakřičím radostí! Je to neřízený jekot, zkrátka vyjádření všech mých pocitů, co v sobě dusím. Ale nejde to. Té radosti a štěstí je pořád víc, jako bych v sobě měla nějaké perpetuum mobile, co neustále vytváří ten krásný pocit!!! Nevím, kdy to bylo, nebo jestli to vůbec kdy bylo, co jsem se naposledy takhle cítila...

Už asi půl hodiny cestuju tou krásnou krajinou, když za jedním hustým lesem spatřím stoupat světlý kouř, mířící téměř kolmo nahoru. Instinktivně se přitisknu k jednomu z širokých stromů a nepatrně vykouknu... Slyším hlasy. Jako by se hádaly... Jeden ženský, a druhý hodně hluboký a vyloženě mužský. Nejdříve mám pocit, jako by jen hodně divně huhlali, ale postupně těm zvláštním slovům začínám rozumět!
"Nikam nechoď Wereale, víš jak dopadl tvůj bratr!"
"Matko, musíme konečně najít naši vládkyni, správcova dcera ji našla, ale nepodařilo se jí ji dostat na hrad! Já to dokážu!"
"Were..." její hlas zní zmateně, "takže Sophia už je v Awelgrade? Pročs mi to neřekl dříve!"
"Tak už mě nezadržuj, je to normální holka z toho světa lidí, sice jsou její smysly vylepšené, ale není na tohle všechno zvyklá! Musím ji najít!"
"V tom případě ti tu cestu povoluji, můj synu... opatruj se!"
To už jsem nevydržela! Holka z toho světa lidí...Sophia... smysly, vylepšené.. Že by mluvili o mě? Každopádně nějak moc zle nepůsobili.. Zkrátka a jednoduše jsem se v tu chvíli vynořila z houští, a to, co se přede mnou objevilo, mě fascinovalo... Stál tam dům jako vystřižený z mých fantazijních knih... Polorozpadlý plot, malé záhonky, momentálně opuštěné.. na střeše slaměné došky a jinak všechno ze dřeva. Před tímto malým, rozpadlým, ale krásným domem seděl na koni pohledný mladík, tipla bych ho tak na devatenáct let... ale ta mladě vypadající žena, že by byla jeho matka? Oba mají divoce rostoucí, dlouhé a rovné hnědé vlasy. Z nich vyčuhují stejné kočičí uši, jako mám já. Také Werealovo oblečení se nápadně podobá tomu mému.
V tom okamžiku si uvědomuju, že tam stojím jako nějaký dement s otevřenou pusu a zírám na ně. Rychle ji zavřu a postavím se, abych vypadala aspoň trochu normálně
"Ehhh..."
Ti dva se na sebe významně podívají a od hlavy až k patě mě přejedou zkoumavým pohledem.
"Jak se jmenuješ?" podezíravě se mě zeptá ta žena.
"So - So - Sofie..!" Kousek couvnu dozadu..
Na to onen pohledný mladík okamžitě zareaguje; rychle zajede rukou do kapsy, ze které vytáhne jakýsi papírek. S vyjeveným výrazem ve tváři si ho prohlédne, potom se rychle otočí ke mě a vyvalí své krásné, hluboce modré oči ještě víc. Neustále očima přechází z papírku na mě, a potom onen papírek podá své matce. Ta se vyděsí snad ještě víc, ruka s papírkem jí spadne dolů a já zjišťuju, že je to fotka...
Moje fotka...

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Shizuma Kyoshi Shizuma Kyoshi | Web | 14. ledna 2011 v 21:16 | Reagovat

to doufam .... :) je to moc pekne ... :)

2 otome otome | Web | 14. ledna 2011 v 22:07 | Reagovat

Nádherný!
Pokračování,pokračování,pokračování- honem honem :D

3 Dragon Dragon | 25. ledna 2011 v 15:44 | Reagovat

wtf tak ted si to fakt pokazila :-?  :-?  :-? uvedomujes si vubec co pises?? :-?
prave si me nakazila tim nej....

nejuzasnejsim nedockavym pocitem kdy uz bude dalsi pokracovani ^^ ja ty tvoje pribehy miluju a ty to vis ^^ zaujala si me natolik, ze kvuli pokracovani nebudu spat :-D opravdu se mooooc MOOOOC moooc tesim na pokracko a ten tvuj pribeh se mi mooooc MOOOOOC mooooc libiiiii ^^ ^^ ^^ ^^ ^^ ^^ ^^ <3 <3 <3 <3 <3

4 brown summer dresses brown summer dresses | E-mail | Web | 10. ledna 2013 v 12:17 | Reagovat

Good day everybody, This site is first-class and so is how the theme was expanded. I like some of the comments as well even if I would suggest we remain on the topic to add value to the subject. It will be also encouraging to the writer if we all could mention it (for many of us who use bookmarking services such as a reddit, facebook, . ). Thanks again.
http://www.elsedress.org/mother-of-the-bride-dresses.html

5 cute cheap short dresses cute cheap short dresses | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 16:12 | Reagovat

I like the blog, but could not find how to subscribe to receive the updates by email.
http://www.isdress.org

6 tag replica tag replica | E-mail | Web | 17. ledna 2013 v 10:10 | Reagovat

A. He didn't want to wake the sleeping pills!
http://www.watchescan.org

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama